mno a uplne nejlepsi by bylo vyuziti gravitace Mesice, tj. priliv/odliv oceanu, je to zatim uplne zadarmo, pokud pominu naklady na vystavbu menice energie :)
Odpovědět0 0
To asi ne to je defakto to samé co sluníčko jen v 6 hodinových intervalech, tj. nedá se to použít na vyrovnání špiček...
Odpovědět0 0
Při takové frekvenci to vyrovnávání úplně v pohodě zastanou baterky a jiné metody krátkodobého ukládání energie. Zásadní problém pro nás je ten, abychom měli lépe vyrovnanou bilanci v průběhu delších časových období. Krátká období, která jsou navíc pravidelná (což se o slunci nedá říci ani krátkodobě a ani dlouhodobě), zásadním problémem nejsou.
Odpovědět0 0
Jako nejsem si jistej, že chceš mít nad hlavou tyto mechanický potvory, kdy stovky nebo spíše tisíce tun budou jezdit z hora dolů, to zní jako stabilita sama. Navíc o tomto se uvažovalo už kdysi, ale to byl projekt co to řešil defakto v zemi ... jo Gravitricity by mělo být vlastně to samý jen zakopany do země a potom trošku odlišné Gravity Power ...
Odpovědět2 0
Nepřijde mi to jako dobrý nápad. Vysoká budova potřebuje být stabilně zakotvená a ideálně mít těžiště co nejníže, nikoli extra závaží na vrcholu vysoké a tenké budovy...
Třeba taková štěchovická přečerpávací eletrárna má mít objem vodní nárže 500 000m3 a zvládat dodívat 50MW po dobu 4h. Tohle by mělo navíc skladovat 5x tolik energie.
Odpovědět4 0
Tohle jsou jen čisté teoretické technické řešení. Ono jak by začali počítat, dimenzovat, započítal servis, údržbu.
Nějaké hygienické normy na hluk. Návratnost. Požadavky na podloží, aby nedopadli jak šikmá věž v Pise.
O těchto gigantický baterii se mluví dlouho, a že těch druhů už je vymyšleno hodně. Ale v praxi zatím kromě přečerpávací nic nepostavili. Spíš je zajímavá myšlenka dělat z normálních elektráren přečerpávací ne všude to jde. Ale 70% už je hotová, jen nové turbíny, strojovny a postavit záchytné bazény. Problém s místem, ale ne s technologii. A bez vody to taky fungovat nebude.
Odpovědět1 0
"Ale v praxi zatím kromě přečerpávací nic nepostavili."
A ty 150 metrů vysoké budovy, které fungují a ukládají energii od loňska, jsou také teorie?
Odpovědět0 0
A nějaký odkaz? Tohle jsem nezaregistroval. Samozřejmě že to fungovat bude je to kladka a potencionální energie. Ale ekonomický smysl je úplně jiná věc. Stavět betonová monstra co uchovají minimum energie, mi příjde silně proti logice a ekologii. Už víc mi připadal zajímavý nápad využitý hlubinných dolů, ale tam jsou zas jiné úskalí v podobě plynů, vody a údržby.
Odpovědět3 0
Aha, děkuji. Něco podobného jsem čekal. Prototyp co je sotva otestovaný, výkon 25 MW (100MWh) po dobu 4 hodin a to zatím teoreticky. V porovnání Dlouhé stráně 650MW a 3,7 GWh. A to ani nemluvím o totálně ohyzdné kostce betonu. Takže ano jak jsem psal. Velké uložiště energie ještě nikde nestojí. To na co odkazujete má spíš parametry špatného vtipu. A jak psal tady pán DrkT: Postavit mrakodrap je úplně něco jiného, s úplně jinými požadavky.
Odpovědět2 0
"A nějaký odkaz?"
https://s203.q4cdn.com/692145866/files/doc_news/Energy-Vault-Announces-China-State-Grid-Interconnection-of-First-EVx-100-MWh-Gravity-Energy-Storage-System-Groundbreaking-of-Three-Ad-5ELNP.pdf
https://www.energy-storage.news/energy-vault-china-gravity-ess-project-connected-to-grid-starts-building-three-others/
https://ca.investing.com/news/company-news/energy-vaults-gravity-energy-storage-system-goes-live-in-china-93CH-3391429
Rudong byl dokončen v září/říjnu 2023, zaintegrován do sítě v prosinci 2023, od března 2024 probíhá testování, "nabíjení a vybíjení". Teď už je to jen o tom, kdy to dostane plnou "komerční" zelenou. Rozestavěné jsou další dva projekty (68 MWh a 200 MWh), celkově má mít v Číně 3,7 GWh.
To, jaký smysl to má, to už je o něčem jiném. Osobně mi už i jen ta "energetická hustota" přijde být dost šílená. Na 100 MWh by stačily Li-Ionky o nějakých 500-700 tunách (takže možná tak 1000 tun s tím okolo). V betonu na 150metrové výšce potřebujeme 250.000 tun, počítám-li dobře. Hlubinné doly by nemusely být sice úplně špatný nápad, ale má to taky problémy. Je jich málo a jeden prý udělá tak desítky MWh. Jako velmi, velmi okrajové řešení asi ano, obecně určitě ne.
"Stavět betonová monstra co uchovají minimum energie, mi příjde silně proti logice a ekologii."
To mně také. Na druhou stranu do těch bloků se dávají různé odpady, které pak nedělají ekologický problém jinde (třeba tím, že se nedají moc dobře recyklovat). Takže ano i ne.
Odpovědět0 0
Na tom se shodneme. Pokud se budeme držet energetický trend založený na FVE a větru, což mi jde trochu proti srsti. Protože jsou to nestabilní zdroje. Ale dobrá. Tak potřebujeme obrovské baterie v kapacitě tisíce Gigawattů pro Evropu. A nenapadá mě nic jiného než voda. Já bych teda dal přednost JE a z přebytků vyráběl vodík jako palivo budoucnosti. Ale budoucnost vypadá že to bude JE + obnovitelné zdroje + obrovské baterie + záloha v podobě plynových elektráren.
Odpovědět1 0
"Protože jsou to nestabilní zdroje."
To jsou, bohužel.
"Tak potřebujeme obrovské baterie v kapacitě tisíce Gigawattů pro Evropu."
To dost záleží na tom, jak se povede propojit evropské přenosové soustavy, protože čím lépe to dokážete vykrývat energií odněkud jinud, tím menší ty nároky na to ukládání budou. A samozřejmě také záleží na tom, jak uděláte ty zálohy, protože se můžete pro ČR dostat k desítce TWh (pokud byste to dělal jen ze sluníčka, tak potřebujete letní slunce v zimě - to je naprosto nereálné a ani to nechceme), ale také na jednotky TWh (když se více spolehnete na vykrývání slunce zejména z jihu a větru zejména ze severu - lépe propojíte soustavy - to už je reálnější), tak i stovky GWh (pokud necháte rozumný mix se stabilními zdroji a spolehnete se na existenci nějakých záložních elektráren - to je asi nejreálnější).
"A nenapadá mě nic jiného než voda."
Dlouhé stráně mají 3,7 GWh. Výše jsme si uvedli, že v tom dobrém případě by to stejně chtělo asi stovky GWh. 100 Dlouhých strání tu v ČR (a ekvivalentní hustotu v EU) nepostavíte. Ani voda to úplně nezachrání. Může být části řešení, nicméně myslím, že nemalá část toho bude založena i na postupném propojování sítí v rámci Evropy (slunce z jihu, vítr ze severu) a moderních bateriových technologií (Na-Ion, K-Ion?), které jsou poměrně levné a relativně ekologické.
Odpovědět0 0
"To dost záleží na tom, jak se povede propojit evropské přenosové soustavy, protože čím lépe to dokážete vykrývat energií odněkud jinud, tím menší ty nároky na to ukládání budou."
Momnetálně jsme, pokud si pamatuji, třeba pro němce sloužili jako záloha ale to se má změnit a pokud vypadnopu tepelné elektrárny tak naopak budeme muset eletřinu dovážet..
Jinak teoreticky by žádné obrovské baterie ani nemusely být potřeba. Stačilo by aby hodně lidí doma mělo vlastní baterii a tím se to rozmělnilo na hodně malých zdrojů. K tomu ale zase pro změnu je potřeba aby ty baterie nestály takový majlant (na těch 10kWh asi 80 000 jen za základní baterku bez zbytku elektroniky) a aby byly bezpečnější (požárů od fotovoltaiky je sice jen do 0,5% ale pak to stojí zato) a vydržely déle (4000 cyklů sice vyopadá fajn ale to je jen 12 let). Při 10kWh je na jednu TWh třeba jen 100 000 domácností a to zas není tak moc,
Odpovědět1 0
"pokud vypadnopu tepelné elektrárny tak naopak budeme muset eletřinu dovážet"
Tak to není "pokud", to už je v podstatě jistota.
"by byly bezpečnější (požárů od fotovoltaiky je sice jen do 0,5% ale pak to stojí zato)"
Požár fotovoltaiky není požár baterky. Fotovoltaika chytne i bez baterky.
"vydržely déle (4000 cyklů sice vyopadá fajn ale to je jen 12 let)"
To by platilo v případě, že to každý den plně nabijete a plně vybijete. Což ale v praxi nenastává. Za prvé, zpravidla se nevybíjí do nuly. Za druhé, v zimě mnohdy nenabijete skoro nic (tam denně uděláte v průměru tak 1/5 cyklu). Ročně více než cca 200 cyklů spíše neuděláte.
"Při 10kWh je na jednu TWh třeba jen 100 000 domácností a to zas není tak moc"
Máte nepořádek v násobcích. 10 kWh × 100 000 = 1 000 000 kWh = 1 000 MWh = 1 GWh = 0,001 TWh.
Odpovědět0 0
Jo zdá se, že jsem se sekl z giga na tera.
Ano těcj 9500MW bude asi chybět ale je otázka jestli se třeba nestane zazrak a nezmění se politika...
Jen 200 cyklů max dělat nebudu pokud budu fungovat jako zíloha a dorovnávat každou špičku a těch 4000 cyklů už má započítaných využití ne na 100% kapacity.
To od čeho přesně to chytne je mi šumák pokud to ve výsledku skončí i na baterkách a ty mi pak třeba zničí celý dům. Panely ani kabely takový problém nejsou.
Odpovědět1 0
1, Cykly se obvykle udávají 0-100%.
2, To je sice pravda, toto se dá ovlivňovat i na straně rozfázování nabíjení a dodávek do sítě.
3, Spousta těch požárů je elektroniky k panelům, nikoli od baterek (ne, že by se to nedělo vůbec).
Odpovědět0 0
To ale není můj problém, výrobci to prostě často uvedeou s poynámkou od 10-90 procent protože pak to vzchází na více cyklů..
A mně je šumafik jestli to chytne od kabelu eltroniky či přímo v baterce, jde o to že jak už to hoří je ta baterka prostě problém..
Odpovědět1 0
"Na druhou stranu do těch bloků se dávají různé odpady" Apreco na tie zavazia rovno nepouzit KO baterky z aut?
Odpovědět0 0
A proč byste takový nesmysl dělal? Proč byste do toho dával materiály, ze kterých můžete vyrobit nové baterie, tedy materiál, který díky tomu nemusíte znovu těžit? Do toho chcete dát něco, co je na jednu stranu těžké, na druhou stranu je také nezpracovatelným odpadem, který díky tomuto navíc ještě uklidíte.
Odpovědět0 0
lebo pri recyklacii toho vsetkeho sajrajtu vznikne viac skodlivin, ako nechat to v takom stave ako to uz raz bolo vyrobene!!!!!
Odpovědět0 0
1, Zrecyklujeme baterie. Jasně, má to nějakou spotřebu energie a chemikálií, na druhou stranu tím potlačíme nutnost těžit nové materiály (tedy spotřebovat energii a chemikálie na těžbu).
2, Nezrecyklujeme nic. Takže sice nespotřebujeme energii a chemikálie na recyklaci (paráda, tady ušetříte), ale budeme je muset naopak spotřebovat na těžbu nových (takže naopak tady ztratíte). Pro každou novou baterku tak navíc budete muset vytěžit další materiály místo toho, abyste použil už jednou vytěžené. Kde ty materiály vlastně pořád chcete brát? Uvědomujete si navíc také to, že čím více jich bude vytěžených, tím hůře dostupné budou ty další, a tedy i dražší?
Vám opravdu přijde možnost 2 lepší? Máte nějaké podklady k tomu, co si vlastně myslíte, nebo je to jen tradičně ničím nepodložená domněnka? Co jsem četl na toto téma studie, tak většinou to bylo někde okolo 40-75 % lepší pro recyklaci.
Odpovědět0 0
To jestli musíme nebo nemusíme natěžit dalčí lithium ale ve výsledku irelevantní, pokud recyklace znamená větší zátěž pro přírodu (třeba těžbou a výrobou jiných surovin pro tu recyklaci) než těžba.. To není jako železo, nebo sklo které stačí vlastně jen roztavit
Odpovědět0 0
"pokud recyklace znamená větší zátěž pro přírodu (třeba těžbou a výrobou jiných surovin pro tu recyklaci) než těžba"
Což neznamená. Nezapomínejte také na to, že pokud to nezrecyklujete, bude Vám to jako odpad někde ležet.
Odpovědět0 0
"Což neznamená. "
nějaký důkaz tohoto tvrzení?
Protože to že jsou náklady na recyklaci daleko vyšší (a finanční náklady v technice prostě znamenají další potřebné zdroje) jednoznačně ukazuje, že znamená...
Odpovědět0 0
hned ten první článek. 75% dolů z čeho a u čeho? Protože v grafech naopak mají největší dopady (influence costs, GWP, and environmental impacts) právě u recyklace! Aby jim to vyšlo líp tak to "spočítali" i jako že budou používat energii jen z větrníků? To jako vážně...
Odpovědět0 0
Recyklace není proces zdarma, takže je jasné, že bude mít něco navíc, co nemá těžba (ale platí to i naopak). Otázkou je konečný součet. Jak je u takových článků obvyklé, započítávají různé věci, takže to také vychází různě. Proto je potřeba se dívat na nějaký konsenzus, kam to zhruba míří (tzn. ani na jeden z extrémů). A jestli spousta studií, která na toto téma vyšla, hovoří o desítkách ušetřených procent (hodně totiž záleží i na metodě recyklace), a je otázkou, zda jsou ty desítky dvě nebo sedm, tak vidíme, že to patrně bude někde mezi tím. Ať už to bude blíž číslu jednomu nebo druhému, v obou případech je to číslo nižší. A o to jde.
Otázku také můžeme otočit. Máte nějaké zdroje k tomu, že ta recyklace vychází hůř? Ideálně několik. Sám jsem překvapen, jak ty články dopadají pro recyklaci dobře.
Odpovědět0 0
"A jestli spousta studií, která na toto téma vyšla, hovoří o desítkách ušetřených procent"
To je právě ten vtip že ty "studie" na odkazech nic takového neukazují... Některé ani nepojednívají o lithopvých baterkách! Některé ukazují kdoví co něco ani nejsou studie a ta s nejvíce nějakými relevantními daty (ten první odkaz) ukazuje a dokládá opak...
Odpovědět0 0
Tvrdíte, že recyklace vychází hůř. Jestli je tomu skutečně tak, tak mě přesvědčte něčím průkaznějším, než jen "že si to myslíte". A ideálně větším množstvím nějakých dat z posledních pár let, protože ten vývoj recyklace jde hodně kupředu, a to, co platilo v roce 2020, už nemusí platit v roce 2024.
Odpovědět0 0
Ale proč bych měl něco znovu dokazovat, když jste tio už udělel za mně svým vlastním odkazem??
"
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0306261923014964"
"co platilo v roce 2020, už nemusí platit v roce 2024"
Ano může se stát malý zázrak a časem třeba dokážeme lithiové články levně recyklovat. Ovšem nebojím se, že pokud by už to nastalo, tak se tím okamžitě někdo setsakramentsky pochlubí a bude toho plný internet...
Odpovědět0 0
Vždyť jsem Vám to psal. Snad vždy najdete nějakou studii, která tvrdí, že je něco nějak, ale nemůžete to na ní stavět, když 100 jiných studií tvrdí opak. Proto od Vás chci třeba 10 studií, které říkají to, co tvrdíte. Ať je to nějaký reprezentativní vzorek.
Ten článek, který jsem posílal já, tak tam máme např. toto: "recovering critical raw materials reduces overall environmental impacts of cells by 67–73%" (což mi přijde moc, to je tak pro zisk materiálů, ale ne pro celý proces). Jasně, že recyklace má nějaké náklady, o to v té studii jde. Její projev vidíte v grafu a má dopad jako některé fáze výroby článků (těch fází je tam několik). To ale není nic překvapivého, nulové to nebude. Je důležité, aby to bylo nižší než těžba nových.
https://celltech-group.com/press/the-effects-of-battery-recycling-on-co2-emissions/ (úspora 76% u mědi, 98% u manganu a niklu, 59% u kobaltu)
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0921344923001763 (o 40-48% nižší)
https://www.mdpi.com/2313-0105/9/7/375 (o 48-54% nižší)
https://future.portfolio-adviser.com/technological-advancements-shaping-the-future-of-battery-recycling/ (72% dolů)
A takto bychom mohli pokračovat dál. Dal jsem Vám (s příspěvkem výše) přes 10 odkazů, které říkají, že je na tom recyklace lépe. Tak dáte mi už konečně také 10+ odkazů, kde ta recyklace vyjde hůře, nebo to budou pořád jen prázdná slova opřená o názor, ale ne o data? Já se klidně nechám přesvědčit (své názory na věci jsem změnil už mnohokrát), ale potřebuju k tomu data, hodně dat, ne názor.
Odpovědět0 0
Ano poslal jste nsmyslné důkazy které dokazují maximálně tak opak vašeho tvrzení. To ale není moje chyba.
Čtete to po sobě vůbec??
Hned ten první vůbec nemluví o lithoových článcích.
Druhý článek (stejně jako první) srovnává ve výsledku jen množství c02/kg... "The LCA results show that the BMR technology has life-cycle GHG emissions of 7.8 kgCO2e/kg LiOH, which are 37% and 72% lower than those using virgin LiOH production from Chilean brine" tj zvolili dva "doly a srovnávali jen co se jim hodí..
třetí člínek má asi křišťálovou kouli protože rovnou uvádí výsledku z roku 2030! Opět se srovnáví množství c02 (to je naprosto normální čistý plyn nic fakt neznečišťuje).
A i čtvrtý článek hádá z křišťálové koule a po číta jak to možná bude v budoucnu a top až v roce 2040?
Zato hned ten první odkaz který skutečně něco podrobné počítal ukazuje že recyklace prostě je náročnější a dražší.... (a i tam se snažili čarovat když u jednoho jrafu ukazovaly ty nižší dopady ale jen pokud se použila čistě energie z větrníků a v porovnání s normálním stavem..)
Odpovědět0 0
1, A o čem mluví ten první článek, když ne o lithiových článcích? NMC (nikl, mangam, kobalt) je jedna z nejčastějších směsí využívaná pro Li-Ion články v elektromobilech (v podstatě s LFP dvě nejčastější). Takový detail, jako z jakých materiálů se skládá katoda Li-Ion článků, a jaké materiály se tam vlastně recyklují, byste snad mohl vědět, ne? Nějak nechápu, jak můžete vědět, že je recyklace baterií horší, když ani nevíte, jaké materiály se tam recyklují...
2, Podobná čísla platí i pro katodu, tedy zase prvky, které jsou v bodě 1 "In addition, the life-cycle GHG emissions of NCM811 produced using the recycled materials are 40–48% lower compared to virgin cathode active material production." Zase je to o polovinu nižší a nejde jen o CO2 (CO2e není CO2).
3, Pro rok 2030 se tam předpokládá rozsah recyklace. Znova, CO2e není CO2.
4, Totéž. O budoucnosti se tam mluví v rámci rozsahu recyklace. To ale nic neříká o tom, jaký je její ekologický dopad.
Takže dočkám se už konečně těch 10+ odkazů, které mě mají přesvědčit? Nebo to bude jen napadání mých? I kdyby ty mé byly špatné, pořád nemám k dispozici ty správné. Tak mi dejte ty správné! Čekám už poněkolikáté. 10+ odkazů, že má recyklace horší dopady než těžba. Jestli je to pravda, jak tvrdíte, neměl byste mít sebemenší problém to najít, odkazy na internetu by na Vás měly doslova padat.
Odpovědět0 0
Takže jen další výmluvy. Žádný z těch článků nedokládá nic o tom že by momentálně recyklace byla výhodnější než výroba.
"Recycling Batteries Can Reduce Greenhouse Gas Emissions by Up to 98%, Finds New Study" článek je o bateriích obecně nikoli o lithiových článcích kde tam vidíte mezi recyklovanými prvkz lithium???
hlavně nejprve si navymýšlet nesmysly a pak vymáhat 10+ odkazů? Vy sám jste doložil že nemáte pravdu hned prvním odkazem a naopak jste nikde nedoložil vaše tvrzení..
Vaše první a zrovna ten nejpodrobnější z předchozího seznamu ukazuje opak!
Odpovědět0 0
"kde tam vidíte mezi recyklovanými prvkz lithium???"
Lithiové články nejsou jen lithium, ale také nikl, kobalt, mangan a další prvky. Proč Vás zajímá jen jedna složka?
"nejprve si navymýšlet nesmysly a pak vymáhat 10+ odkazů?"
Tak snad mě chcete přesvědčit, že máte pravdu, ne? I kdyby mé odkazy byly špatné a nedokazovaly to, co tvrdím, stále jste nedodal jediný důkaz o tom, že je to tak, jak tvrdíte Vy. Já se nechám přesvědčit, pokud mi k tomu dáte data. Zatím jste nedodal nic. Takže čekám dál. Jinak nemůžu změnit mou názor, když mi pro jeho změnu nechcete dodat žádná data. Potřebuju data, ne Váš názor.
Odpovědět0 0
Pokud se bavíme o nákladech na recyklaci lithiových článků pak je třeba doložit recyklaci lithia a ne kobaltu či olova.. Je zcela irelevantní že lithiové články oibsahují i jiné prvky, protože ta tabulka neobsahuje žádně lithium tudíž se o nějaké recyklaci lithiovéo článku nedá vůbec mluvit...
To vy jste začal tvrdit že je ta recyklace už dnes výhodnější na vás je své tvrzení relevanybě doložit, nikoli po druhém dokazovat opak! Ostatně na některé věci stačí i jednoduchý selský rozum, pokud by totiž ta recyklace lithiových článků byla už dnes výhodnější, pak by se ve velkém skutečně dělala, ale ono se tak bohužel neděje..
Odpovědět0 0
" Je zcela irelevantní že lithiové články oibsahují i jiné prvky"
To je naopak naprosto zásadní, protože se z lihtiových článků recyklují všechny tyto prvky, ne jen lithium. Recyklace jen a pouze lithia z lithiových článků je malá část problému. Vás opravdu nezajímá celková recyklace? Proč Vás nezajímají ty další prvky? Vám nepřijde divné, že se všechny články zabývající se recyklací lithiových baterií věnují i tomu niklu, kobaltu a dalším prvkům? Proč to asi dělají?
"že je ta recyklace už dnes výhodnější na vás je své tvrzení relevanybě doložit, nikoli po druhém dokazovat opak! "
Jestli takový názor máte a mé zdroje (kterých bylo přes 10) Vás nepřesvědčily, tak co s tím nadělám? I kdybych Vám poslal dalších 100 zdrojů, tak je neuznáte. Že Vy neakceptujete mé zdroje, to už neovlivním. Takže teď už je jen jedna věc, kterou v této diskuzi můžete udělat. Když to očividně nejde z mé strany, tak to musí jít z Vaší strany. Tak mi dejte nějaká data. Jestli je dát nechcete, tam mě těžko přesvědčíte. Moje zdroje neuznáváte a Vy mi zdroje (které by mohly změnit můj názor) dát nechcete... Já Vás přesvědčit nepotřebuju, zkusil jsem to a nepovedlo se. Zkusíte to Vy? Já se rád něčemu přiučím, potřebuju ale ty zdroje, tu "učební látku", ne subjektivní názory. Dejte mi data.
Odpovědět0 0
Není pravda. pokud řeším recyklaci lithiových článků tak informace o ostatnách prvcích bez lithia je irelevantní, navíc to ukazuje na to že nemáte páru o čem ten článek je a že recyklaci lithiových článků vůbec neřeší!...
Vaše zdroje neosahovali ani slovo o tom, že by recyklace byla výhodnější naopak některé (konkrétně ten první a jediný co něco skutečně pořádně porovnával) obsahovaly údaje o opaku. Nedoložil jste ani jeden...
Odpovědět0 0
Nic nového pod sluncem. U nás vyjde určitě ekonomičtěji např. přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně.
Odpovědět4 0